nechutenstvie, -ie n.; k nechutný
1. nechutenství, odpor k jídlu: dvě žíle nad menšími prsty na obú rukú…hodie se púštěti proti bolesti prsí a proti nechutenſtwi LékFrantC 45a; nausea nechutenſtwie sic curatur LékMuz 118b; proti nechutenſtwi vezmi celidoní kořen a jez LékMuz 207a; bděnie a hryzenie a nechutenſtwie jestiť muži neskrovnému BiblPraž Sir 31,23 (kašlánie i klánie ~Drážď, ~Ol, ~Lit, kolera a hryzenie ~Pad) cholera et tortura; aromaticum rosatum Mesue…chut dává, zažívání sílí, nechutenſtwi a vývratek ukládá Apat 15b nauseam; nechutenſſtwie…přivodí [požívání morku] LékChir 292a; dávení neb nechutenſtwi dítěte pro mnozství pokrmu LékŽen 93b
2. nechuť, nelibost, odpor: pro to nechutenſtwye teskno nás bude tu práci nésti ŠtítVyš 33a ex insipiditate; ║ aby všie nenávisti i nechutenſtwie podnět z kořen vyřezán byl MajCarA 23 (hněvu ~B, aby…zlost potuchla ~C, ~D, ~E) rancoris nevole, zloby
Srov. nechut, nechutnost
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nechutenstvie, -ie, neutr., ošklivost od žaludku, Übelkeit, Ekel: (jedení mozku) činí škaredú flegmu, reumu velikú a nechutenſſtwie Chir. 292a; až ť to nechutenſttwie zmine t. 223b; nechutenſtwie ApatFr. 45a, 98a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nechutenstvie, -ie n. nechutenství; nechuť, nelibost, odpor
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.