|
|
|
nechutnost, -i f.; k nechutný 1. nechutenství, odpor k jídlu: nausea dico nechutnost KlarGlosA 1393 (De motibus corporis; nethuhnoſt ~B); budú mieti [boží vyvolení] sytost bez mrzkosti a bez nechutnoſty AlbRájC 130b sine fastidio; nausea nechutnoſt SlovVeleš 104a; kterážto suol zapuzuje…nechutnoſt LékMuz 267a; který v nose spekliny nečiní a ráno nechutnoſti k tracení, ten sen okazuje zdraví ŽídSpráv 62 nechutenství až k zvracení, dávivý pocit 2. nelibost, nevole, roztrpčenost, zármutek: jenž [král] velikú nechutnoſt pro jejich [hostů] preč jdení jmějieše CestMil 9b displicentiam; clamor oškřiekanie, luctus nechutnoſt Slov UK I B 12,154b 3. mezi kým záští, různice, svár, kyselost: také což jest bylo nechutí, buďto póhony nebli jiné kteréžkolivěk nechutnosti mezi pány…, ty všecky mají minúti ArchČ 6,23 (1412); všechny nechutnosti mají mezi nimi minúti Půh 2,627 (1420) 4. [zvl. po slovesech činění] nechutnost, hanebnost, protivenství, příkoří, křivda: přišli sú súdcě vaši k nám a činie nám též jako Židóm nechutnoſty ComestC 258b (~K, ~S); neb sě je mně od něho nemálo žalosti a nechutnoſti stalo TristS 189b wedirmûtes alsô vil (var.: so vol unmůts und leydes); lide mój, co sem učinil tobě, aneb kterú sem nechutnoſt tobě učinil BiblLit Mi 6,3 (var. v. nechut5) quid molestus fui tibi Srov. nechut, nechutenstvie Ad 2: za lat. displicentia stč. též neľubost; za luctus též smutek, zámutek, žalost Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nechutnost, -i, fem. — Ošklivost od žaludku, Übelkeit, Ekel: který v nose spekliny nečiní a ráno nechutnosti k tracenie, ten sen (= spánek) okazuje zdraví Žid. 62; nechutnoſt nausea Rozk. 2081, Prešp. 1305, Veleš. — Mrzutost, nevole, Verdruss, Unwille: (král) velikú nechutnoſt pro jejich preč jdění jmějieše displicentiam Mill. 9a; všecky nechutnosti mají mezi nimi minúti Póh. 2, 627 (15. stol.). Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nechutnost, -i f. nechutenství; mrzutost, nevole; nechutnost, hanebnost, protivenství, příkoří, křivda Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nechutnost f. = nevole, nelibost Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|