nestydatstvie, -ie n.; k nestydatý
1. nestydatost, nedostatek studu: jelikož jest nelíbo bohu neſtydatſtwye hřiešného, tolikéž jest mu líb stud kajícieho člověka AlbRájA 66b (neſtydaczſtwye ~C, nestydkost ~B, ~K) impudentia
2. nestydatost, smilstvo: stydko j mluviti, co j šeredstvie při tom tělesném smilném skutce…Protoť to vecech, zdaliť by to neſtydatſtwie v mrzkost vzeli [lidé] a ostali nepočestného ŠtítOpat 19b
Srov. nestydatost
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nestydatstvie, -ie, neutr., nestydatost, Schamlosigkeit: jest nelito bohu neſtydatſtwye Alb. 66b; zdali ť by (lidé) neſtydatſtwie v mrzkost vzeli a ostali nepočestného ŠtítOpat. 38b.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nestydatstvie, -ie n. nestydatost, nedostatek studu; smilstvo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nestydatstvie n. = nestydatost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.