onakový adj.; k onak
♦ takový(to) neb(o) onakový takový nebo onaký, takový nebo jiný: die li [člověk], že takového neb onakoweho oděvu jest [Bůh] ŠtítPař 19b; kterak tehdy móž kto v jistotě řéci jemu [Bohu]: Takovýto jest nebo onakowy ŠtítPař 20a. – Srov. onaký
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
onakový adj. onaký: takový(to) neb onakový takový nebo onaký, takový nebo jiný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.