optati sě, -aju, -á pf. (ipf. ptáti sě); k optati
1. (čemu, k čemu [ztracenému ap.]) přihlásit se (o něco), ohlásit, uplatnit nárok (na něco): vzpověz u městě, zdaťe kto ztratil [peníze]; Opta liť sě, jehož sú, vrať jemu OtcB 84b si inventus fuerit; když sě jest nižádný k nim [nalezeným penězům] neoptal OtcB 84b; ptákuov [svěřených]…věrně chová, doněvadž se jemu pán neopta CestMil 65b donec a suo domino fuerit repetita; že jsú kúpili…popluží svobodné…u dědice, když se optal, a to jim zaplatili ArchČ 9,517 (1490)
2. čeho zjistit, vyšetřit něco: když by kto z násilé nočnieho koho chtěl pohoniti, …má komorníka vzieti, aby sě toho optal ŘádZemA 49b (~B, ~C, ~D) ad conspiciendum…et inquirendum aby to ohledal. – Srov. optánie
3. (koho na co, s větou předm.) zeptat se, otázat se (kniž.), optat se (zast.): optamy se na ni [vůli boží] a ji plníme? RokPostB 431 (ptáme se na ni ~K); aby se jí [ženy] optal, jestli ten jistý k ní přichází HynRozpr 159a fragen; interpello…, id est interrogare…Woptati se VodňLact cc8b; aby se optal [Kuklík] p. Havla, drží li s ním ta vína NaučBrn 44; oni také obapolně se více optajte a dostatečně v Brně na posudku, když páni budú, stojte Půh 5,57 (1481) vyptejte se (?). – Srov. optati 5
Ad 2: za lat. conspicere stč. též ohledati, opatřiti