1. (čeho [pole]) oráč (něčeho), kdo oře, orající (něco): přijme sě oracz žencě BiblDrážď Am 9,13 (EvOl a ost.) arator; ustanovíť [král] sobě…oracze rolí svých a žence obilí BiblCard 1 Rg 8,12 (~Ol, ~Pad, woracże ~Praž, oráky ~Lit) aratores; vól k uoraczowy promluvi ComestC 275a aranti; Thatej oracz srdce sě vykládá, nebo on jest svým kázaním rozvoral (rozvolal rkp.) rozličných lidí srdce MatHom 146 (fig.); pater meus agricola est, id est agros colens, oracz vel vinař vel kopáč KapPraž E 61, 1b (Prothemata de sanctis); arator ackerman woracz SlovDief 26b; k tomu [penězům] jemu mám přidati žencuov k tomu dvoru…, it. pluhuov aneb oráčuov 60 ArchČ 16,435 (1492) námezdních oráčů
2. zemědělec, kdo obdělává půdu, rolník, zejména poddaný: bychť mohl [Přemysl] tuto úlehl vzuoraty, viec bylo by nelzě oraczyu chleba kupovati DalC 5,20 dem pauman (var.: ackerman); sedlák neb pastucha neb oracz BiblDrážď Sap 17,16 (~Ol, ~Lit, polních úsilí dělník ~Pad, dělník polní ~Praž) agri laborum operarius; chudinu zemskú ostavil [Nabuzardan], vinaře a oracze BiblCard 4 Rg 25,12 (~Ol, ~Lit, ~Pad, sedláčky ~Praž) agricolas; Oracziew také neminu, jmají na sě hroznú vinu…, že desátka nedávají DesHrad 973; voli a klasi oraczowy ComestC 46b agricolae; Amos pastýř, oracz ProlBiblK 4a (HierPaul 7: oracz a rolník ~L) rusticus; neklidím země jako oracz ŠtítBrigP 59b; poče Noe, muž oraċ, dělati zemi BiblPad Gn 9,20 (muž woracż ~Praž) vir agricola; který lid jest v té straně robotného [lidu], a že woracy, řemeslníci, rozliční kupci a kramáři a rozliční nájemníci ChelčLid 99a; spieše oracz dobrým kniežetem bude, než Němec s vámi věrně zbude SebrKron 4b; ║ obsadí li kto svój lán a on umře, potom jeho děti, ač chtí jeho mieti, nemají (nema rkp) oracze dřieve odděliti nežli na Hromnice PrávŠvábE 74a (~C, ~G) den bauman nájemní rolníky. – Srov. orák
3. bibl. rolník-přistěhovalec (zvl. usazovaný na půdě, aby ji vzdělával): takež bydlec jako oracz, jenž pohostinu jest mezi vámi BiblCard Lv 18,26 (~Ol, ~Lit, host ~Pad, ~Praž) colonus; král Assyriorum z rozličných krajin přivede oraczie, točíš bydlitele do Samarie ComestC 196a colonos; Gerasem podměstníci nebo oraczy tudiež nebo přebyvači moji VýklHebrL 202b (~K) coloni; colonus oracz VýklKruml 7b (Gn 21,34: pod. BiblCard, ~Ol, přebyvatelem ~Pad, pohostinu ~Praž)
4. jm. osob.: Oracz TomekMíst 2,273 (1378). – Srov. oráček 2