ostrahovati, -uju, -uje ipf.; k ostraha
koho/co, čeho střežit, ostříhat někoho n. něco, střežením zajištovat bezpečnost někoho n. něčeho, držet ochrannou stráž nad někým n. něčím: poselsky veš svět oſtrahugycz [andělé] PasKlemA 216b (~Kal, ostražijíc ~MuzA, ostražujíc ~Tisk); Masobia opatruje nebo oltrahuge pána VýklHebrL 212b speculans; hospodář dav jemu [sv. Eustachiovi] mzdu, kázal jemu na pole, aby pole jeho oſtrahowal OpatMuz 12a; když šiel spat, tehdy… mnohým vší pilností sebe oſtrahowati přikázal GuallCtnostK 219 se…custodiri; těch [zvířat andělé] sou oſtrahowali JakZjev 100a. – Srov. opatrovati II/2