otazovánie, -ie n.; k otazovati
1. (čeho) zkoumání, zpytování, poznávání: Otazowanye stvořenie jest, když je hlubocě znamenávámy Aug 123b; examinacio otazovánie PostGlosKap 47 ed.; otazowanie všech [skutků] na skonánie jest BiblPraž Sir 16,22 (otázanie ~Drážď a ost.) interrogatio
2. jur. čí vyslýchání, výslech: židovské radovánie i Annášovo otazowanie…a pokorné Kristovo odpoviedanie ZrcSpasK 67. – Srov. otázanie 5
3. koho žádost o radu, ptaní se na radu něčí: jenžto [král judský] jest vy poslal ke mně [Bohu] k uotazowani mne BiblLit Jr 37,6 (var. v. otázanie 6) ad me interrogandum. – Srov. otazovati 3
Ad 1: za lat. examinatio stč. též vyptávanie, zkušovánie