1. koho (ot čeho) odvádět, vedením přemisťovat pryč: hospodin mirtví i křiesí, dovodí do pekla i otwody ŽaltWittb 116b (1 Rg 2,6: ~GlosMuz, ~Pod, BiblCard a ost., otvoďuje ŽaltKlem, zase vyvodí BiblPraž) reducit; svatého Pavla epištola Odwodi ty od božího stolu, kteříž se nesmyslně k svátosti pouštějí NaučRod 575 (v obraze)

2. koho (ot čeho, čeho, ot koho) odvádět, odvracet, odklánět; [od žádoucího] připravovat o něco, zbavovat něčeho; bez odluk, vazby svádět, klamat: co mi to přěkážieše, a otwodie mě od pravého světla OtcB 129a ut…abstrahas; víno a ženy otwodie ot viery múdré mužě BiblOl Sir 19,2 (~Lit, ~Praž, činie, aby poběhlí byli ~Pad) apostatare faciunt; což by nás ot tebe [Kriste] otwodylo ModlMil 47b; když od svornosti lásky je [duše ďábel] odvodi HusPostH 79b; že mě odvodí [pohnaný] moravanského zboží v Vlkoši Půh 2,543 (1417); odwodij od nich [bludů boží zákon] ty, ktož se dadí odvésti ChelčPost 90b; pán buoh…odwodi od nemilosrdenstvie KorTrak x2b; Pravda a její milovníci to umějí mnohé rozpakovati i odwoditi TovHád 62a; že…je [naše lidi kapitula] od poslušenství našeho odvodí Půh 6,314 (1493); ║ pochlebníci odwodijecz lidi, aby v utrpení nepracovali ŠtítSvátA 206b navádějíce, podněcujíce; odwody [Kristus] zrádci bázní LyraMat 165b revocat odvrací od zlého úmyslu (pod. ProkArs 183a)

3. co [směřujícího] (ot čeho) odvádět, odrážet, odklánět: neodwoditi korábu od Kréta BiblOl A 27,21 (~Pad, nehýbati sebú ~Praž) non tollere; antemurale, quod omnia tela et ictus a turri removet (otwody gl.) Káz KapPraž E 61,63a; ║ déšč u povětří otwody [vítr] VítAlan 9b odhání

4. co [chování, postižení] ot koho, komu odstraňovat, odnímat: Jan jich [svých učedníků] závist otwodye ot nich ComestC 294a retundens; smutekť mi přivodí i otwody mému srdci veselé Pís KapPraž O 48,216a; zlé odwodij bóh od nás ŠtítSvátA 207b; přisaháme…Jeho Milosti dobré přivoditi, zlé odwoditi TovačA 18b

5. jur. čeho, z čeho, že…[o důkazu, křivém obvinění ap.] („ot sebe“ čím) vyvracet něco: chce na ně dvě stě kusů kacířských dovésti…, ale zde aby jemu [mistru Příbramovi] z několika kusův Koranda i biskup dostali a odwodili AktaBratr 2,117b; žalobníku nepravému posledním odvodem přísahy křivdy odwoḋiti VšehK 48a; Havel a Stanislav provodí lidmi přísežnými a Hašek ničímž neotvodí, že Havlovi a Stanislavovi lidé z Újezda k těm Nívkám právo mají Půh 5,151 (1486); pan Dubský poněkud pamětí panskú i jiným svědomím od sebe odvodí, že pan Jiřík Tunkl,…o ten základ k lidem páně Dubského hleděl Půh 5,253 (1493); ║ poněvadž Václav svědomím provodí, že dluh jest, a Matěj toho ničímž neodvodí, by zaplacen byl Půh 5,498 (1493) naopak neprokazuje. – Srov. otmlúvati 3, otpierati¹ 5, otpoviedati 6