1. co [žádoucího] (komu) (po)kazit, poškodit, znehodnotit; [konání] přerušit průběh něčeho; „p. co/nic“ komu (u)škodit v čem/ničem: kašlánie prziekazylo by jim modlitbu OtcB 114a (prziekazelo ~D) interrumpat přerušilo; obět [Kristova] má prziekazena býti…, kakžkolivěk…od nižádných kněží zlých poskvorněna nemóž býti JeronM 30a impediendum sacrificium znemožněna; za tu vinnu pokuta jim [kněžím] uložena byla, však proto svěcenie sě przekazylo PulkB 150 fuerant…impediti; ktož co [přání krále] na tom prziekazi, toť já tobě směle razi, daj mu…ránu FlašRadaA 589; často válejí s žoldánem, když jim málo co przyekazegi [Arabové] CestMandA 174b; ktož přísahu přijímá, dopustí li se, že v čem řečí, cknutím…[ji] prziekazy, právo své ztratí DubA 8a; bych komu co přěkážel aneb přěkážeti chtěl, tehdy sě hrdla svého odsuzuji ArchČ 14,545 (1404); vexaverunt prziekazili sú vel trápili jsú MamKapR 93a (Ps 93,5: v. nuziti 1); žeť sem Malovcovi, jakž jsem žív, nic nepřekazil ArchČ 2,518 (1413), pod. ListářRožmb 4,284 (1450); což jsme [Táboři a Oldřich] sobě překazili v přímiřie aneb uškodili ListářRožmb 1,121 (1430) ║ přistihne žeň mlatbu a sbieranie vína przekazyeti bude sětí BiblOl Lv 26,5 (zaneprázdní ~Pad) occupabit bude narušovat setbu, tj. bude trvat až do setby
2. (k) čemu, na/v čem, s větou obsah. ap. [o činnosti, působení, dění] (komu/čemu [činiteli]) překazit, znemožnit co, způsobením překážky (za)bránit čemu, ipf. překážet čemu n. v čem: skrzě ženu Pilátovu našemu spasení prziekaziti chtěl [ďábel] PasMuzA 199; chtěl bych rád…prosbú i hněvem tvému zámyslu przyekazyty PasKlemA 134b; przekazegi [tmy] očima, aby neviděly ComestC 1b nocet, pod. AktaBratr 2,158a; dlúhá chvíle vód na zemi prziekazie orati ComestC 50a; co przekazzie, že já také poběhnu BiblOl 2 Rg 18,22 impedit; kteráž [překážka] by jim k mluvení společniemu przekazela TrojK 84a (przekazyla ~A); aby jeden druhému na tom [„pojímání“ žen] neprzekaziel CestMil 77a; když by tě chtěli v pravú stranu uraziti a [tobě] v duchovních věcech…przekazyti JakZjev 27b; roste maso…v hrdle a prziekazie člověku, až mluviti nemóž LékMuz 51a; hýbaní mozku priekazi [vpáčená leb] LékRhaz 30; nebť by to hýbanie przyekazylo scelení rány LékSalM 708; ať by to [pach jídla v ústech] neprziekazielo na koštování ŠtěpMuz 40; ani bázeň ani těžkost nemuož przekazyti na těch dobrých činech ChelčPost 218b; v čem by prziekazeli k spasení RokLukA 364a; samy sobě [královny] ku plodu przekazegicze ŽídSpráv 74 (meton. předm.); lámati ani jim [jinak] překážeti ArchČ 16,303 (1486) — s kontext. elipsou předm.: když hledáše…, aby je…mučil, tehdy mu těžký neduh prziekazy [tj. mučení] ComestC 284a impeditus est; ale řeč lživá Kalkantova [vysvobození Polixeny] prziekazyla TrojK 158b, pod. PrávŠvábE 26a — v neos. konstrukci: prziekazeno jest skutkóm jeho [mrtvicí] BiblDrážď 1 Mach 9,55 impedita sunt, pod. ipf. ArchČ 14,14 (1445); k tomu [slyšení] aby jim nebylo překáženo do té chvíle slyšení ListářRožmb 1,65 (1424)
3. čemu/komu ap. (v čem, s inf.) postavit se do cesty komu/čemu, stát se překážkou něčeho, ipf. překážet, stát v cestě (při pohybu, činnosti ap.): kdež by jim [Čechům pod Řípem] nic neprzyekazalo DalC 2,34 (~V, nepṙekażelo ~L); zle ste uchvátili a mně v rolí przyekazyly t. 5,22 mich gehindirt; [Ježíš k farizeům:] neprzekazeite jim, slepí jsú EvPraž 8a (Mt 15,14: nechajte jich ~Víd) sinite nechte je; neprziekaziey mi [prorokovi], neb neuslyším tebe BiblDrážď Jr 7,16 (nestój proti mně ~Pad, nepostavuj se ~Praž) non obsistas; nepravosti našě przyekazyly sú tomu [řádu] Pror Jr 5,25 declinaverunt, pod. AlbRájB 90b (przyekazalo ~A); máš sě odlúčiti…ode všech lidí, kteříž tobě v dobrém przekazagy OrlojA 98a; kto mi prziekazi koli…, zaplatíť mi to dosti drazě PodkU 406; cožť przekazzie, toho konce [tj. nežádoucího] varovati se…, což jest užitečné, čekati Čtver 11b impedit; cizozemcóm neprzekazeti, kteříž do jich vlastí…berú se TrojK 91b non obesse; štěpenie [nedobré]…z kořen bude vyvráceno, aby pravdě nepṙekazelo KancJist 69; divná malovánie…vidění przekazugi HusVýklM 77a (prekażegi ~B); leč by která hodná příčina v tom [účasti na sněmu] překazila ArchČ 3,229 (1421); jim [artikulům] nepřekážeti v plnění jich BřezKron 472 — v neos. konstrukci: že potom s těžkostí bude jim [pikartům] moci przekazeno býti KorMan 27a ║ aby nižádný kořen hořkosti…vzejda nahoru neprzekazil BiblOl Hb 12,15 (elipsa předm.) ne impediat nestal se zdrojem nákazy; ani který jeho přietel překážel tomu mlýnu ArchČ 6,10 (1406; jur.) neměl námitky proti právním nárokům na mlýn ♦ přěkážěti sobě na čem, s inf. nechávat si mařit nějakou činnost: Neprziekaziey sobě vždy sě modliti a nestyď sě káti BiblDrážď Sir 18,22 (nečiň sobě přiekazy ~Lit, nečiň sobě překážky ~Praž) non impediaris; nedaj sobě przyekazyety na ustavičnéj modlitbě AlbRájA 56a
4. ipf. komu ap. překážet, dělat potíže, vadit; komu [soustředěnému] rozptylovat koho: aby tu v tom pokojíku, ješto jest miesto měl [sv. Jan], psáti…ani rosa ani která povětřicě jemu prziekazala PasMuzA 67; aby mierni byli a jim [hostům] nic nepṙekazeli BawArn 4789; aby nebylo przekazzieno těm, ježto sě z pohanóv obracují ku Pánu BiblOl A 15,19 (nebyli rmúceni ~Praž) non inquietari; někteří z nich [pohanských mistrů] přebývachu na púšči, aby jim nic neprzyekazalo AlbRájA 7a; těžkost nóh przakaziet (m. prze-) mi [pštrosovi] Čtver 92b impedit; to [vojenská porážka] nám překáží, že…nemóžem žádné pomoci poslati ListářRožmb 1,28 (1420); druhý lid…smiech [v kostele] plodí, jiným pṙekažege PasKal D3a; u boha nepṙekażj mladost, ani starost věku činí vzácnosti AktaBratr 1,331b; byť paním dobrým na cestách překáželi ArchČ 8,33 (1471) ║ aby jí [amazonce] ten prs nerostl, aby jí štítu neprzekazzel CestMandA 193a nevadil jejímu štítu; ana [baba] se ani lidem hodí, viec pṙekażíe RokJanB 122a je nepříjemná
5. komu/čemu (v/na čem, čím) ublížit, (u)škodit (na čem); ipf. [o útočníku] napadat koho, dotírat, dorážet na koho; ipf. v čem [právu, nároku] zkracovat koho na čem: neostavil [Bůh] prziekazyty jim [lidu vyvolenému] ŽaltPod 104,14 (v. pakostiti) nocere; vieřě svatéj…rozličným protivenstvím přěpúštie prziekazety JeronM 46b; již některému vojsku przekazegy [Uhři] PulkB 172 perturbare; aniť mu štítem [tj. ztečí se štíty] przekazy, aniť jeho obleže prakem BiblOl 4 Rg 19,32 (jeho zaneprázdní štít ~Pad) nec occupabit; národové zemští przekazziechu těm, ktož biechu v židovství, rušivše dielo k stavění toho města t. 2 Esd 5,72 incumbentes; ižádnýť jí [sově] nesmie przekazzeti CestMandA 206b; když by velmi tiskl [lékař ruku] suchému, przekazel by žilám LékFrantA 33a; obvěž [roub]…, aby mu déšť neprziekazil ŠtěpMuz 15; jim [měšťanům] v právech jich a svobodách dáti překaziti ArchČ 9,313 (1460); aby pan Hynek jim v jich úrocích a cinžích nepřekážel Půh 5,39 (1480); na panství tvém [tj. tobě] i na vodách pychem a mocí překáželi [Vodňanští] ArchČ 5,284 (1461)
6. ipf. komu znepokojovat, dráždit koho, dotírat na koho; [o ďáblu, svůdci] pokoušet, svádět: všecky svády klidí a obludám nedá [topas] prziekaziety Lapid 166a, pod. PasMuzA 151 (elipsa všeobec předm.); přěstaň, neprzyekazyey mi [ďáblovi světice] t. 321; mněť samému ti zlí duchové často prziekaziechu OtcB 9b seduxerunt; dcery jeruzalémské zaklíná [ženich], aby jie [nevěstě] neprzekażeli VýklŠal 44b inquietent; ty [proroku] neroď se modliti za tento lid…a neprzyekažey mi [Bohu] ChelčSíť 222a; marnóstky jim [lidem] také przekażegi ledajakés RokJanB 59a; naháči…ženám a dievkám przekaželi a je strašili LetKřižA 206 — s kontext. elipsou předm.: jiný žádný viec neprziekazy, když nám tento Prokop bydliti tuto nedá PasMuzA 314; popudil proti němu [člověku ďábel] zlých lidí, aby jeho haněli, pudili, przekażeli ChelčPost 76b
7. jur. ipf. komu (v/na čem) právně překážet, bránit v něčem, zakazovat něco: nemohúť tobě [Ježíši] ižádná práva prziekazzeti ani přikázati Astar 144a; na té moci [nad zakoupeným měšťanem]…královská moc nemá tomu pánu przekazeti MajCarA 82 impedire; já jeho pruovodóm neprzekažijm AktaKost 54a; jiní mi v tom [zproštění závazku] překážejí Půh 6,216 (1482); aby oni…prve jmenovaného…na témž zboží překážeti ani obtěžovati nesměli ArchČ 17,368 (1490) — v tautol. konstrukci: na tom [držení domu] mi ani dlužník, ani kto jiný překáže, ani otpieral ArchČ 4,352 (1413); kšaftu odpierati nemohú ani kterak překazeti PrávJihlA 161b ║ rač…psáti po tomto poslu, ať jemu na těch lidech nepřěkážie ArchČ 14,107 (před 1462) tj. nezadržuje je; že od žádného naříkána nebyla o blata…, ani jí kdo co překážel…že také nikdy překážíno nebylo ArchČ 16,280 (1485) omezoval…nebyla omezována