přěpilný adj.; k pilný¹
1. „býti přěpilen“ s inf. mimořádně usilovat, nadmíru se snažit o co: kterak jest prziepilen diábel po všem světě ztiekati PříbrZamM 46a (v. optati 2)
2. [o vnímání, chování] mimořádně bedlivý, nadmíru důkladný: spatřováním przepilnym obcházevše poznali jsme, že… PrávHorM 3b (v. obcházěti 9) exactissima; przepilnu péči ukáže ProkPraxK 43b pervigilem
3. [o výroku] mimořádně závažný, nadmíru důležitý: ostřiehaj slova tohoto przepilneho BiblOl Ex 12,24 (zákonnieho ~Pad) legitimum; potřebie jest vážiti slova Páně przepilna ChelčPost 202a ║ dievky jetie nerozmyslné byla jest przepilna příčina jeho z země vyhnánie PulkB 199 potissima nejhlavnější. – Sr. pilný¹ 7
4. [o události n. situaci] mimořádně naléhavý, zcela neodkladný: przepilna potřeba jest, aby Vaše Jasnost ustanovila královstvie všecko v jednostajné vieře obecné křesťanské ŽídSpráv 7; pro přepilné a veliké věci říšské ArchČ 3,397 (1433); by mi tak přepilná potřeba nebyla, že bych VMti tak o to nestaral t. 9,234 (1478)