1. koho/co kam přivádět, dovádět, vedením zajišťovat příchod, přesun ap. někoho/něčeho: přivozováchu sě jemu [králi] koněvé z Ejipta BiblPad 2 Par 9,28 (přivodiechu BiblOl) adducebantur; o těch šípech v těle schovaných … přirozenie pod časem a tajně jedná a puosobí, přivozujíc je zřejmě do některého údu, takže lehce mohú býti vytaženy LékSalM 534 reducit ad aliquod membrum – fig.: všecky bludné na pravú cestu napravují [Kristovy nohy] a do života věčného přivozují PříbrZamP 251r
2. koho k komu (autoritě) předvádět před někoho: přivozováchu jě [Judovy přátele] k Bachidovi i mstieše sě nad nimi BiblPad 1 Mach 9,26 (přivodiechu jě před Bachida BiblOl) adducebant
3. co (abstraktního) komu, (jen nežádoucího) na koho přivozovat, způsobovat někomu: potoň Babylon a nevstávaj od trýzněnie, jižto já přivozuji na ně Pror Jr 51,64 (přivodím BiblPad) adduco super eam; jakož týž [Seneka] die: Rozkoši přivozují nám mdlobu AlbnCtnostA 129r
4. co (děj, stav) navozovat, zapříčiňovat, vyvolávat: každého jakž jeho buoh pozval, tak choď … Obřězaný kto pozván li jest, nepřivozuj neobřězovánie BiblDrážď 1 C 7,18 (neuvoď na se obyčejuov pohanských BiblPraž) non adducat; nežit horký jestiť velmi nebezpečný a obecně smrt přivozuje LékSalM 432
5. přivozovati k paměti, na pamět, na srdce co, s větou obsah. komu připomínat něco někomu: andělské dolóv s nebes svrženie … na pamět nám přivozuje a řka: … MatHom 239; onť [Bůh] hledí na srdce těch, kteráž sú vděčna dobrodínie páně, na srdce jim přivozuje, že sú z hřiechuov vyvrženi JakZjev 23r
6. co (výrok ap.)/koho k komu kde (v textu) uvádět, sdělovat, zmiňovat: najprvé k ujištění jeho [Josefa] pokládá sě svědectvie andělské, druhé ku potvrzení viery jeho i našie přivozuje sě svědectvie prorocké tamto: A to sě všecko dálo LyraMat 18r producitur; o kterýchž [překážkách v manželství] také mluví mistr [Petr Lombardus] v knihách hlubokých smyslóv, rozličných svatých řěči přivozujě HusManžV 115v
7. co (tvrzení) (z) čeho (Písma) vyvozovat z něčeho, dokazovat, potvrzovat něčím: bratřie Jobovi krásně sú mluvili velmi a moudře, ale všecko vošemetně a nepříhodně přivozovali Písma JakZjev 298v
8. koho/co k komu/čemu, o čem vztahovat k někomu/něčemu, uvádět do souvislosti s někým/něčím: s. Pavel přivozuje pána Krista k biskupu Starého zákona i dí: … JakPost 40r (přirovnávajě JakPostS); jiní doktorové, ač toto přivodili písmo někdy o přijímaní duchovním, však jinde, jakož k tomu slúžilo, přivozovali o hodném posvátném KorTrak l2r
9. koho/co k čemu, v co (stav) přivádět k něčemu, uvádět, dostávat do něčeho: Ptolomai k mieře přivozuje nebo k mieře přivedena VýklHebrL 219r ad mensuram deducens; oznamuje anděl, že … uměnie bez lásky nadýmá nebo k bohatství, hojnosti anebo k světské cti přivozuje JakZjev 115v; „přivozovati v pamět“ koho přivádět někoho ke vzpomínce na něco, vědomosti o něčem: smělejie pisal sem vám, bratřie, pro některé z vás, jako v pamět vás přivozujě pro milost BiblDrážď R 15,15 (ku paměti vám přivodě BiblPraž) in memoriam vos reducens; „přivozovati k rozumu, smyslu“ koho přivádět někoho k rozumu, poučovat někoho o něčem: ze všech přátel najvětší v čest mieti slušie, ješto koho k smyslu a k rozumu přivozují TkadlA 243v
10. koho k čemu/komu (Bohu), aby… vést k něčemu/někomu, získávat pro někoho/něco: královstvie nebeské kázal [Ježíš] a k otci nebeskému lidi přivozoval MatHom 140; svú radou a svou mocí kněžskou odvozují [kněží] hříšné od hříchův a přivozují k ctnostem JakPost 141r; (k činnosti) pobízet: z těch [Ježíšových] řečí zjevno jest, že je [učedníky] přivozuje k tomu, aby neomylně ten čas drželi v sobě, který z blízka bude ukazovati súd boží ChelčPostN 21r (připravuje ChelčPost); (k hříchu ap.) svádět: jenž [kouzelník] ot boha otvozuje, ku pověrkóm přivozuje Budyš 65r