|
|
|
peský adj., též pesský; k pesky, pes 1. [o člověku, jeho chování] hanebný, mrzký, ohavný, zvl. nestoudný: velmi peſku radu mějiechu [Vršovci] DalC 34,14 (zlú ~V); peſka Zloba BawEzop 45 (v. nadúti sě 1); lizač parasitus, Peski holec cinedus KlarGlosA 1137 (De communibus speciebus); sluho peſſky, vešken dluh otpustil sem tobě EvBeneš 80a (Mt 18,32: v. nešlechetný 2) nequam; peſke myšlenie BiblOl Pr 6,18 (v. ohavný 4); Peſket jest tělesné žádosti sě nebrániti ŠtítMuz 20b; řeč peſka, nekázaná ŠtítSvátA 101a; vyčistili bychom vše peſke HymnUKA 127b pessimum; král [Zikmund]…zlý, rúhavý, pyšný, peſký Budyš 38a; o svém [urozeného] peſkem a násilném životě ChelčSíť 153b; peſſké chlipnosti RokJanB 166a (v. napasenie); pročež by pak lidé…nevážili jich [kněží] pesſkých, zlých a hanebných činův AktaBratr 2,220a ║ nebudeš ofěrovati mzdy za své smilstvie ani záplaty peſkee v domu hospodina boha tvého BiblOl Dt 23,18 (mzdy kurevské ani mzdy psie ~Pad) pretium canis tj. částku za kultickou prostituci. – Sr. nešlechetný 2 2. [o postižení] ohavný, bídný, nejhorší: smrt hřiešných peſka ŽaltKlem 33,22 (přezlá ~Pod, najhoršie ~Kap) pessima, pod. PostGlosMuz 234b; ty budeš nemocen peſku nemocí tvého břicha BiblOl 2 Par 21,15 (přezlú ~Lit, najhorší ~Praž); zhyne smutkem peſkym BiblOl Eccl 5,13 (přezlém ~Pad, najhoršiem ~Lit) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
holec, -lcě, masc., z adj. holý, Kahlkopf: bez vlasóv bývá holecz NRada (konec); — příjm.: Golec NekrP. (3krát); Holecz NekrDrk.; Holecz UrbOstr. 1390; Holecz Machonis filius Lún. ks. 1407; erga Holczonem TomZ. 1380 n 143. — peský h. holec: lizač parasitus, peſki holecz *finodus…, hrdloš goliardus, blázn fatuus atd. (mezi výrazy potupnými) Prešp. 1055, pessky kolecz (sic) *curodus Rozk. 1810, peský holecz *cinodus Veleš., snad m. cynoides = psu podobný. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
pes(s)ký peský, pesský, adj. psovský; nešlechetný, hanebný, bídný: peská závist Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
pes(s)ký, peský, pesský adj. = psovský, hanebný, nešlechetný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|