psotný adj.
ojed. psotní adj.
k psota
1. (o člověku) ubohý, nuzný: neb sem řekl, bych byl bohat a nejměl v ničemž nedostatku, a nevěděl sem, že biech chud, slep, náh, huben a psoten Aug 105v; mocí některakú přirozenú vešlo jest těm býti živu, že by nechtěli zemřieti, psotni a biedni jsúce, než aby psoty a biedy byli zbaveni SolfA 99r
2. (o území) chudý, neúrodný: proč s nám [Izraelcům] kázal [Bože] vyjíti z Ejipta a přivedl s ny na toto miesto psotné, na němžto nemóž sieti ani sě fík rodí …, nad to i vody nejmá píti? BiblOl Nu 20,5 (psotnie MamVíd, najhoršie BiblPad) pessimum
3. (o životě ap.) strastiplný, bědný: aby … byli uvedeni [věřící] do nebeského královstvie, tu kdež zástupové všech svatých po žalostech tohoto psotného světa se radují OrlojB 59v; život tohoto Lazara byl zde na světě velmi psotný a bídný RokPostB 322
4. (o člověku, jeho chování ap.) hanebný, zvl. nestoudný n. hříšný: bude tomu člověku naposledy hóře nežli najprvé. Takež bude tomuto psotnému porození BiblDrážď Mt 12,45 (pokolení … škaredému EvVíd, národu … nešlechetnému EvOl, přězlému BiblOl, najhoršiemu BiblLit) generationi huic pessimae; neroďte sě strachovati těchto psotných a hubených bohatcóv, když spravedlnost činíte a ukazujete JeronM 13v horum miserorum divitum
5. (o nemoci) zlý, závažný: raní tě hospodin vřědem psotným na kolenách i na lýtkách BiblOl Dt 28,35 (najhorším BiblPad) ulcere pessimo; přispoří hospodin ran tvých a ran sěmene tvého, ran tvých velikých i ústavných, neduhóv psotných i věčných BiblOl Dt 28,59 (nemoci najhoršie BiblPad) infirmitates pessimas
6. psotné milosti v. milost 19
Sr. hubený, StčS peský, přěpsotný, přěstydký