hraniti¹, -ňu, -ní ipf.
k hrana
co (kámen) vyhraňovat, osekávat do hran, zejména do tvaru kvádru
Ojed. doklad z VýklKruml za lat. quadrare. Sr. hraněti, ohraniti, čtverohranatiti, zhranatiti
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).
hraniti², -ňu, -ní ipf.
k hrano²
v čem („žaltáři“) komu hrát někomu na něco, slavit někoho za doprovodu něčeho
Jen ŽaltKlem a HodMuz za lat. psallere
Autor: Markéta Pytlíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 6. 9. 2026).