|
|
|
komňata, -y f. k sthn. chomenate, sr. střlat. caminata 1. jaká, čí komnata, pokoj, (vytápěná) obytná místnost, zvl. lépe upravená a zařízená 2. místnost v domě sloužící jinému než obytnému účelu (např. zbrojnice, kaple) K motivaci sr. Machek, Etym. slov.² s. v. komnata. Sr. hostinicě, jistba, komora, otpočivadlo 2, pokoj 8, pokojík 4, světnicě Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 7. 9. 2026). 
komňata, -y, fem., komnata, pokoj (pro bydlení, spaní atd.), komora, Zimmer, Kammer; ze střlat. caminata, = pokoj s komínem, topením, rovněž jako střhněm. kemenâte. Z přehlas. komnětě (dat. lok. sing. atd.) někdy komnět- se dostává také do tvarů nenáležitých jindy přehláska se ztrácí a je komňat- i místo komnět-. Nč. tvrdé komnata vzniklο mylným čtením tvaru starého. — Jako ženich chodě z komnati své de thalamo ŽWittb. 18, 6; de suo thalamo (z) ſwe komniaty t. z přiebytka HymnA. 2b; de thalamo z komniaty t. 4a. Král w komnatu jide DalC. 83, do komnyaty DalFf. tamt., v komnětu DalJ. tamt. ze Z. Ojieř za králem w komnatu násilím vnide DalC. 83. Pojě jej (Bořivoje jeho bratr) do komnaty samého DalC. 63, do komniaty DalFf. tamt., do komněty DalJ. tamt. ze Z. Té noci ta zlá na niu (s. Lidmilu) komnatu vyrazista DalC. 26, komnyatu DalV. tamt. Durink přěd komnatu přijide DalC. 98, přěd komnyatu DalV. tamt.; Durink přěd komnatu stáše a svého tu času ždáše DalC. 98, přěd komnyatu DalV. tamt. Když anděl tam (do Nazareta k Marii) přijide, inhed k niej w komnatu vnide Hrad. 61b. V junošiej tváři anděl boží w komnyatu vstúpi ML. 44b. Učinil sobě komnatu Pulk. 120a; tajnú komnyatu cubiculum Ol. Jud. 8, 5. V jednu komniatu vzezřechu, to ť tu tepruv div uzřechu! Baw. 207; (čtyři kameny) po všie komniatie svietiechu t. 208; když z komniaty vyničesta, počesta sem i tam hlédati t. 213; vyjdúc odsad do komniety potečeme t. 222; bieše jich ostalo v té komniatie velmi málo t. 225. Dáš-li mi komniatu na svém paláci Alxp. 2. Soli prostic w komniatie 43 KolB. 30a (1495). — Spáše na loži svém w komniatie in conclavi Kladr. 2. Reg. 4, 7 ; (Ezechiáš) ukázal jim komniatu mastí drahých cellam aromatum t. Isa. 39, 2. — V svéj komnyetye Pass. 614, w komnyetie svéj Pulk. 114a; do komniaty Otc. 469b, w komnietie tamt., komnata caminata BohFl. 592, Rozk. 2875; komnyata též Prešp. 1861; komnyeta též Diefb.; komnieta accubitus Lact. 5c, triclinium 165d. — Uděla komnyatu armentarium Ol. 2. Par. 11, 12, w komnyetie in armentario t. 2. Par. 9, 16, armentarium m. armamentarium, = zbrojnice. — w komnyatach in pastophorio Lit. 3. Esdr. 8, 60, Ol. tamt., pas ophorium = kaple při chrámě. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
komňata f. komnata, prostorný a pěkně zařízený pokoj Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
komňata f. (ze střlat.) = komnata Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|