klé v. klí
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 9. 9. 2026).
klé v. klí
Autor: Andrea Svobodová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 9. 9. 2026).
klí¹, -é m.
pozd. též klé, -é n.
též klej, -ě m.
1. jaký, čí, z čeho lepkavá hmota (šťáva, míza, pryskyřice) tekoucí z naříznutých rostlin
2. zř. jaký lepkavá hmota živočišného původu
3. jaký (zemský) zemská pryskyřice, přírodní asfalt
K 2: jen Sal. Sr. rus. klej, aspalt, lep, lepkost 2, pryskyřicě
Autor: Barbora Hanzová, Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 9. 9. 2026).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².